FARNOST

 

Připravujeme informace o objektech (fary a kostely) farnosti Stříbro – Kladruby.

Děkanský kostel Všech svatých ve Stříbře – Wikipedie

 

Duchovní správcové ve Stříbře

1992 – 2019

P. Jiří Hájek, farář a osobní arciděkan

* 22. 4. 1935, Praha

vysvěcen: 27. 6. 1965, Litoměřice

† 29. 8. 2021, Stříbro, pohřben ve Wohenstraus, Německo – Bavorsko

 

1982 – 1992

P. Ing. Viktor Frýdl, děkan

* 27. 12. 1943, Praha

vysvěcen: 29. 6. 1974

působí v charitním domově Mukařov u Prahy

 

1973 – 1982

P. Čeněk Šilajn, děkan

* 9. 10. 1944, Praha

vysvěcen: 25. 6. 1967, Litoměřice

† 1982, tragicky zahynul cestou z Prahy do Stříbra, pohřben u filiálního kostela sv. Vavřince v Sulislavi

 

1956 – 1973

P. Heřman Alojs Šimoník, děkan, kněz řádu Těšitelů

* 21. 4. 1920, Bojkovice

vysvěcen: 12. 6. 1943, České Budějovice

† 27. 12. 1979, Zlín, pohřben Bojkovice

 

Nejstarší historie dle zápisů ve farní kronice

1131 (založení Stříbra) duchovní správu obstarávají duchovní od sv. Petra z vesnice Doubrava
1143 existuje vlastní duchovní správa ve Stříbře
1183 první zmínka o existenci mariánského kostela nebo kostela sv. Alžběty
1183 (1156) kněží maltézského řádu =johanité neholi řád na ošetřování poutníků
1244 (1257) – 1426 kněží řádu křížovníků s červenou hvězdou
1426-1622 husitští kněží “pod obojí způsobou”, r. 1565 vystavěn kostel;

Po vítězství na Bílé hoře (8.11.1620) se Stříbro vrací ke katolické církvi.

 

Duchovní správcové ve Stříbře od r. 1637 do r. 1956

1637 Jan Rudolf Matherides z Letovic
1643 Wenzeslaus Jakobides de Rupenbach
1656 P. Antonius Turba, minorita, quardián kláštera ve Stříbře (od konce června do konce října)
1656 (od 19. 10.) Vitus Wenzeslaus Bienivoda (Pienivoda)
1661 (od 9. l1.) Andreas Alois Hocbstuhl (Hochstuel), magister křižovníků s červenou hvězdou
1667 Johann Swoboda (do 8. 11)
1667 Jakob baron de Borenstein, rytíř z řádu křížovníků s červ. hvězdou (spolu s ním Wenzel MeySer)
1672 Joannes Maizar
1678 Johann Weber (do 8. 7.)
1678 Johan Georg Zaletzki (do 20. 10.)
1696 Wenzel Ferdinand Panetius (od 7. 11.)
1711-1761 Ferdinand Josef Soyer, rytíř de Brugsburg und Edling (od 19. 3. 1711 do 19. 3. 1761 , kdy zemřel), působil ve Stříbře 50 let
r. 1738 obraz plačící Madony umstěn v kostele,
r. 1760 barokní přestavba kostela, fresková výzdoba kostela;
1761-1806 Felix Duchet
1806-1828 Anton Pelargus I. (21. 9. 1806 – 27. 12. 1828)
1829-1861 Anton Pelargus II. (1. 5. 1829 – 16. 6. 1861), příbuzný předchůdce a stejného jména;
1860-1883 Adalbert Pelikan (1847 kaplanem), I. 3. 1860 děkanem, zemř. 13. 9. 1883;
1883-1898 Franz Miesner, zemř. 30. 11. 1898 v Praze, pohřben 3. 12. 1898 ve Stříbře na hřbitově
1899-1937 Georg Krieglsteiner, od r. 1930 čestný kanovník ve Staré Boleslavi, nar. 29. 8. 1867 v Maschakotten (Maršovy Chody,
farnost Staré Sedliště), zemř. 30. 12. 1937 ve Stříbře
V r. 1932 byl zdejším kaplanem Jan Nep. Boukal (1906-1982), v r. 1948 sekretář pražského arcibiskupa Josefa Berana, v r. 1950 odsouzený komunistickým režimem na 18 let vězení;
v r. 1936 zde působil kaplan Václav Bogner, ( 1911-1988) pozdější významný český biblista;
1938-1943 ThDr. Wilhelm Reichl, nar. 11. 11. 1909, vysvěcen 29. 6.
1933, dobrovolně se hlásil do Hitlerovy armády a v r. 1945 se do Stříbra nevrátil;
kaplan: Otto Leisner z Lince, jezuita, odmítl nastoupil do války, proto byl za trest ve Stříbře, po válce odsunut do Německa;
1943-1945 Josef Putzer, administrátor i kaplan Josef Prosch, který pocházel z Erpužic, v r. 1945 oba odsunuti do Německa;
1945 (1.9.) -1953 ThDr. Karel Forst, podplukovník duch. služby v.v., nar. 22. 4. 1885 v Domažlicích, vysvěcen v Římě 19. 12. 1908,
zemřel 28. 3. 1966 v Plané, pohřben v Domažlicích,:
kaplani: Rostislav Zelený, Jaromír Dítě, Karel Kroupa, Vlastimil Smolák, Antonín Odvárka;
1953-1955 Josef Doležal, (od 1.4.1953 do dubna 1955), nar. 23. 08. 1921 v Brně , vysvěcen 29.6.1947 v Praze, ve Stříbře 8.4.1955 – na
Velký pátek zatčen, uvězněn pro „protistátní činnost” a v monstrprocesu odsouzen; po návratu z vězení nesměl vykonávat kněžskou činnost,
(nedostal tzv. “státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti”), manuálně pracoval na Příbramsku na stavbě Orlické přehrady, do duchovní správy se vrátil r. 1968 do Příbrami,
pak od r. 1973 do r. 1989 farářem v Železné u Berouna, zemřel 7. 3. 1989, pohřben v Brně,
1955 (do 7. 5.) Bohumil Bílý (nar. 22 9. 192 1 v Bratislavě), onemocněl, odešel do farnosti sv. Ludmily v Praze-Vinohrady;
1955-1956 Miroslav Hůlka, kaplan plzeňský, kněz diecéze brněnské